Ode dneška ne Já, ne Ty - ale My...

V letošním roce se v naši farnosti opravdu roztrhl pytel se svatbami. Osm dnů v mém diáři mám zaznamenané jako opravdu výjimečné. Jsem vděčná, že mohu být u toho,když si dva lidé slíbují lásku, věrnost a úctu před Bohem na celý život...

Jistě by vám v dnešní době mnoho mladých odpovědělo,že svatba je zbytečná a je lepší žít tzv. na ,,hromádce". Ovšem podle mě si tito lidé vůbec neuvědomují kouzlo tohoto svazku. Manželství je veřejným a dobrovolným slibem. A pro ty dva,co si u oltáře řeknou ,,ANO" ,je to cesta na dlouhou trať. Člověk má již nějaké závazky a sdílí život s někým, koho mu Bůh poslal do cesty....

Často se lidi honí za mamonem a pomíjivostmi tohoto světa. Ale na co být bohaty, když se nemám s kým podělit? Na co úspěch, když není nikdo o koho se opřu? Na co vysoké postavení v práci,když nemám někoho, s kým se s chutí zasměju?

Vydat se na tuto cestu životem je sice náročné ale prožít život s někým koho milujeme je přece nádherné ,-). A navíc, Bůh nestvořil ženu z mužovy hlavy, aby mu poroučela, ani z jeho nohou, aby byla jeho otrokyní, nýbrž z jeho boku, aby byla blízká jeho srdci...

Díky tolika svatbám jsem si uvědomila, jak je důležité modlit se za životního partnera =). Zvlášť v dnešní době, kdy jsou módní týdenní vztahy nebo jakési jednorázovky. Radši budu podle některých staromódní a budu prosit za jednoho partnera na celý život.

Bůh má pro každého z nás připraveného toho pravého. Proto se ani vztahy nemohou nikterak ,,hrotit". Všechno má svůj čas. A těch osm dní v mém diáři? To budou výjimečné dny, kdy budu svědkem zrodu manželstí požehnané Bohem =) A toho, kdy už nebude já nebo ty, ale MY....